Co skrýváš za svým smíchem,
královno z Efesu.
Schovaná za vavřínem
na hlavách vítězů.
Schovaná za svými slovy
a za svou grimasou.
Na cestě stísní viny,
na cestě za krásou.
Když dáváš napít koni
v meandru u řeky.
Čas běží, třmeny zvoní,
hledáš své proroky.
Hledáš co bylo kdysi,
hledáš svou odvahu.
Cítíš se jako kámen,
jenž padá ze svahu.
Nad plnou sklenicí vína
chceš pitím zvrátit žal.
Víno je rudé, ty jsi bílá
a je v něm ukryt klam.
Na dně tvých slov jsem našel srdce,
poznal že dovede hřát.
Teď svírám tvoje chladné ruce,
doufám, že nechceš se smát
- zrovna teď.
Ve zpěvu mrtvých ptáků,
ve vodě na poušti.
Hledáš svou poezii,
síly tě opouští.
V pláči největšího klauna,
zklamán svým vítězstvím.
Teprve s probuzením
poznávám, že sním.
Posted in
