Rolničky na čepici
už mu nezvoní
jen schlíple visí podél hlavy
Vypadá jako spící
však spí už dlouho na to
aby to bylo z únavy
Ba aby byl vůbec spal
i na to dlouho leží
pod divnou přikrývkou z hlíny
Já vzpomínám jak se krásně smál
můj starý šašek
než zjistilo se že byl vinný
A z čeho ptáte se
no z pláče
To si šašek dovolit nemůže
Oni smáli se jeho pláči
a to zlomilo mu srdce
Tak leží leží pod zemí
a slzy snad ještě tečou
Tak leží leží zasněný
a mé dny se vlečou vlečou
Ten šašek byl jedna půlka mého já
Posted in
