Nějak se mi rozostřil obraz
to byl ale podraz
od mých očí
že byly najednou plné slz
Slzy mají špatnou chuť
Taky nejsou k pití
A k čemu že jsou
No k pláči přece
Nějak se mě třese
hlas
A proč pláčou
To je jejich věc ne má
Tak proč se na mě každý dívá
jak bych plakal já
To je jejich věc ne má
Jen ať se dívají
A oči
Když je jim těžko ať pláčou
Ale ať svými problémy nezatěžují mě
Já mám svých problémů dost
Posted in
Vílo má stvořená z večerního vánku
Vílo má ty která voníš po heřmánku
Vílo má krásná až z toho bolí oči
Vílo má řekni že svět se stále točí
jen kvůli nám
Touho má stvořená dotekem dlaní
Touho má krásná tak jako šíje laní
Touho má vím že teď vstoupím bez pozvání
Touho má jen jediné tvé přání
a budu sám
Posted in
Na zem spadly růže
A rozbila se váza
Spálená je kůže
V místech kde ti osud ruce svázal
S rozbitými představami
A svěšenou hlavou
Někde mezi myšlenkami
Vybírám jak neurazit
Když řeknu tu pravou
Posted in
Rozdupanou trávou mezi kamením
Podvečerem táhnou s divným znamením
Na zaprášených koních s mečem u pasu
Na čele cejch smrti z dávných zápasů
Kapky krve ze svých rukou nikdy nesmyli
Královo požehnání nesmaže to že zabili
Před západem slunce skloní hlavu níž
A v poháru vína hledají svou skrýš
Jenže nikdo neunikne svému svědomí
Král žebrák či dáma nebo podkoní
Nakonec nese každý v duši soupis vin
A nejhorším trestem je když odsoudí tě syn
Posted in
Podala´s mi ruku k políbení
Ruku plnou vrásek hodnou pohlazení
Ruku staré dámy
Ze starých časů
Ze staré školy
A s pýchou v hlasu
Ruku plnou jizev
A měla jsi tvář plnou stop ponížení
Nezvedal jsem ruku ke rtům
Ale sklonil se k ní
A poslouchal jsem jak omamně zní
Praskání ve starém gramofonu
Pak čekal jsem už jenom na oponu
Na konec představení
Nebyla jsi schopna ani slova
Stáli jsme a dívali se z očí do očí
V těch tvých jsem viděl rozpaky
A vše promítal si znova
Já tobě staré dámě
Ze starých časů
Ze staré školy
A s pýchou v hlasu
Políbil dlaň
Dlaň žebrající
Posted in
Roztává sníh,
jen vyjdeš a promočíš si boty.
A s jarem v botách
cítíš se rozjařen.
A námraza už nezkrášluje ploty,
kolem nichž chodím se svým psem.
Zas častější je nádherný zpěv ptáků,
už vyráží ta první květina.
A svět už nespí pod peřinou sněhu,
jaro začíná.
Posted in
Kdybych byl pták, byla bys mými křídly,
bez křídel pták nevzlétne do nebe.
Bez křídel pták, to přirovnání sedí,
bez křídel pták, to byl bych bez tebe.
Za těmi představami co mi běží hlavou,
je víc než rýmy.
Za těmi představami co mi běží hlavou,
jsi ty.
Kdybych byl řeka, byla bys mými břehy,
řeka ty břehy občas zaplaví,
někdy je hladí, snad ti trocha něhy,
snad ti trocha něhy nevadí.
Máš pravdu, břehy tu řeku někdy spoutávají.
Ale co bez nich ?
Byla by vůbec ?
Asi ne.
Bez břehů řeka neplyne.
Posted in
Snad spolu dočkáme dalšího rána
máš oči zavřené na dvoje víčka
Tak ještě čeká nás jediná sonáta
tiše zahraná smyčcem noci
Kdopak je v dirigent v děravé fraku
košile otvory hvězdami prosvítá
Bojí se usnout takty počítá
Taktovku hledá v láhvi od koňaku
Posted in
Pro všechny případy
mám s sebou láhev vína
i když nic neslavím
i když vím že jsi jiná
Pro všechny případy
mám s sebou kytku růží
ty tvoje nápady
až z nich mám husí kůži
Pro všechny případy
raděj jsem nevzal tebe
kdo by mě zastavil
podzimní země zebe
Posted in
Po dlani stéká kapka krve
Já toužím aby byla má
Tak hledám ránu na svém těle
Kdo krvácí ten umírá
A vše se mění
V hloubi srdce
Pohřbívám kousek svého já
A krví potřísněné ruce
Blázna co se nevzdává
Zabil jsem další kousek sebe
A doufal že je to mé zlé já
Bylas to ty
A já tě zabil
Vlastníma rukama
Posted in
