warning: Creating default object from empty value in /srv/_container/_1000163/web/content/prototyp1278/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

poetry

Hledám pro tebe jméno

hledám pro tebe jméno
večerem vítr šumí
co dříve v tobě hřálo
teď v tobě přímo pálí
hodiny letí a oči těžknout
přemýšlím ... do svítání

hledat pro tebe jméno
či ti dát nové
... snad už padesáté

co po jménu
tak stará věta
... a pořád platí

už skoro svítá
a pro mě zbyla únava
a na stole láhev s tekutými křídly
zůstala nedopitá ...

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 08:42

Lípa pravdy


Korunou vzhůru
Do země tvého těla
Jsem zasadil lípu pravdy
 
***********************
****************
********
A čekám
A doufám
Že se zjara zazelená
***************************************************************

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:40

Pro všechny případy

Pro všechny případy
mám sebou láhev vína
I když nic neslavím
i když vím že jsi jiná

Pro všechny případy
mám sebou kytku růží
Ty tvoje nápady
až z nich mám husí kůži

Pro všechny případy
raděj jsem nevzal tebe
Kdo by mě zastavil
podzimní země zebe

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:37

Někdy je život ...

Někdy je život jako krásná dívka
Hebký a voní jako jarní stráň
Až chceš z té krásy
Napsat tisíc básní
No a tak píšu
A už jich tu pár mám

Někdy je život jako krásná dívka
Je dlouhá cesta než ti podá dlaň
A ty chceš víc
Už dobře tuším
Jaký je život poznávám

Někdy je život jako krásná dívka
A už mi svítá jak to vlastně je
Pomalu sahám
Po své zadní kapse
Život je krásná děvka
Na prodej …

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:35

Starý muž a piano

Za zavřenými dveřmi
slyším tichý nářek klavíru
černé a bílé klapky
v oblecích přesně na míru

Hrají na schovávanou
pod prsty muže ve fraku
podzimní poezie
večerní chvíle zázraků

Šedivé vlasy pečlivě učesané
a šos pěkně přes židli
zvuk starých sonát i té nedohrané
slyším je jak mi v hlavě zní

Nedohrál ... někde vprostřed strofy
ta černá klapka vyhrála
uhnula no žádné katastrofy
jen krátký příběh piana

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:35

Sousoší milenců

Už staletí se pokouším pohladit tvoji tvář,
nebýt toho kamene snad šlo by to i snáz.
Mé oči hledí na tebe, tak dobře Tě znám,
jen po podzimním listí ti pozdrav posílám.

Jsi krásná šedá královno a tak blízko Tě mám,
však po větru Ti jenom svůj dotek posílám.
Mé oči hledí na tebe, tak dobře Tě znám
a toužím jenom po tom, jednou pohladit Tě sám.

Stojíme tu staletí
a dlouho ještě budem stát.
Je to jako prokletí.
Proč nás ten sochař nenechal se dotýkat
a naše těla nechal zmírat touhou.

Znám linii tvé tváře i tvůj pohled dobře znám,
na svůj obraz si však vůbec nevzpomínám.
Vlastně nevím zda jsem krásný a nebo ......čert to vem,
ze svých kamenných pout jednou toužím vyjít ven.

Znám prameny tvých vlasů, splývají na tvá ramena,
tvá tvář vypadá krásně, vypadá zasněná.
Chtěl bych se Tě dotknout, má lásko kamenná,
jsi stejná ve dne v noci, má lásko neměnná

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:34

Východ slunce

Těsně před desátou večer
Vyšlo slunce
Ve vysoké sklence
Nechal jsem si podat brčko
A pomalu ho vychutnával
Byl jiný než východy, které jsem znával

Snad trochu trpčí
Snad trochu zvláštní
Kolik už jenom bylo básní
O tom jak slunce vyšlo ráno
No nesmějte se dámo

Musel jsem jim dát za pravdu
Že slunce a to opravdu
Vychází nádherněji ráno
No nesmějte se dámo

Jen když ho nezacloní mraky
Doufám, že zítra vyjde taky
A vychutnám ho očima
Nový den, který začíná

Tím krásným představením
Hned jak zvednou oponu

Snad dostaví se nápověda
I když slunce nezapomíná svůj text
Ale co kdyby
Každý se může splést...

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:33

Kolik

Kolik snů jsem měl !
Kolik z nich mi zůstalo
a kolik z nich jsem prožít směl.

Kolik slov říct jsem chtěl !
Kolik z nich ve mě zůstalo
a kolik z nich bych raději neslyšel,
když vyšla z mých úst !

Jedna slza za druhou se ztrácejí
v oceánu dlaní.
Pláčeš ?
Tvoje slzy mě vždycky zraní.

Příliš moc soli
a příliš moc slz.
Příliš moc bolí
samota ve, které se ztrácíš.

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:32

Námraza

Dnes ráno stromy oblékly bílé šaty,
co asi chystají za slávu.
Moc lidí si toho nevšimlo - nepropili platy,
nezastavili městskou dopravu.

Jak dlouho asi trvalo
oblékat větvičku po větvičce ?
To se mi ještě nestalo
poroučet plamenu svíce,
aby přestal hřát
a neporušil jemnou krásu
těch šatů, šatů svatebních.

...už je to týden a stromy pořád,
oděny v bílé závoje,
čekají.
Asi na dopravu do ráje......

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:32

Babí léto

Asi jsem propásl babí léto
nemělo čas čekat
až budu mít čas já

Jak se zdá
už předalo svou rezignaci
a pomalu se ztrácí
v záchvěvech
podzimního
větru

Posted in

Vložil/a Webmaster, 8 Září, 2009 - 02:31

Photo

IMG_1274