Skoro se mi zdálo, že tě znám
Skoro se mi zdálo, že tě mám
Schoulenou v dlaních
usínáš na nich
překrásný sen bych ti přál
Pomalu usíná schoulená
potichu si přede dobře vím co to znamená
Otevřela oči asi ji ruší psací stroj
když je rozespalá tak jí to sluší
má krásný nos a uši a stín
Skoro se mi zdálo, že už víš
Skoro se mi zdálo, že už vím o čem sníš
Tvé oči ke mně vzhlíží
pomalu se klíží
přemýšlím co asi bude dál
Posted in
Znova pláčeš ?
Tvůj pláč stéká po listech stromů.
Snad ne nade mnou a nad mou touhou vrátit se domů ?
Nebe, snad se nestydíš ?
Skrýváš se za mraky a vzlykáš,
tak řekni,
co tě bolí ?
Co říkáš ?
Že si své rány kropíš vlastní solí ?
Posted in
Dnes mě probudilo uplakané ráno
po oknech stékala slza za slzou
a já jsem pochopil co je v jeho očích psáno
vyšlo slunce a já spěchal za duhou
Dnes mě probudilo uplakané ráno
a já přemýšlel jestli není to jen sen
a jestli večer nedostanu vynadáno
že jsem si neustlal a rychle spěchal ven
Dnes mělo ráno smutné‚ uplakané‚ oči
než mu je osušil usměvavý den
a pak že se nic neotočí
jediným úsměvem
Posted in
S úsměvem plným pláče
a se zrakem slepce
Tak jemně jako holí
a s loudavostí hřebce
Jsem s rozumem blázna
a s mládím starce
V bezradnosti našel to
co jsem nikdy nehledal
S pevností stvolu
a s pružností chrastí
S úlevou bolu
a s odpornou slastí
S radostí našel to
čeho jsem se bál
S plností prázdna
a v hrůze krásy
V jasu noci
a v chladu léta
V blízkosti dálky
našeho cizího světa
Posted in
Přišla tichá, krásná, se slzami v očích
a já, blázen, i přes ty slzy
jsem doufal, že se země
točí jenom pro ni
a pro mě.
Zabydlel jsem se v jejím stínu
a byl to omyl,
když jsem jí dával vinu,
že není taková
jako v mých představách.
To jen mé představy žily v utopických bájích,
ve světě rytířů
a mečů v pevných dlaních
a ona stála,
nepříliš pevně na nohou.
Posted in
Jen stěží se narodí veselá myšlenka
v duši plné žalu.
Neplave nikde na povrchu toho kalu
a často není ani na dně.
Na dně jsem já.
Už zase
a znova hlouběji než minule.
Tak lehce přichází smutek doprostřed veselí,
jenom si podá ruce s uvaděčem
a vklouzne do sálu
( nikterak nesmělý )
a počká hodně dlouho.
Nemusí spěchat za další obětí.
P.S. Množí se dělením !!!
Posted in
Vítej v ráji,
když jsi opustil už svět.
Srdce tají,
však toužím,
aby mé bylo jak led
a nepoznalo pláč.
A přitom slzy
v mých očích cítím téct,
už bylo příliš brzy.
Ten den
se bude dlouho vléct
mou pamětí.
Tak sbohem příteli !
Posted in
Tak prý už láska vyšla z módy
nastal čas sňatků z rozumu
Tak prý už láska vyšla z módy
zestárla jak zboží ve skladu konzumu
Prý v dnešní době není možné
zamilovat se až po uši
Že prý to dneska není možné
vůbec to pleti nesluší
Tak prý už láska vyšla z módy
však kromě lásky k penězům
Tak jsem prý taky vyšel z módy
a nejde mi to na rozum
Posted in
Kraj už šel spát pod peřinu z hvězd.
Stojím tu sám u cíle všech cest.
Stojím tu s divnou představou,
že mořem noci ty hvězdy uplavou.
Kraj už šel spát a jen tiché listí,
šeptá mi příběh, jenž dávno už znám.
Začalo pršet, déšť ulici čistí,
s deštěm tu nebudu sám.
Déšť je dobrý společník,
jenže má otázky přímo na tělo.
Ne, že by se to nesmělo,
ale je to nepříjemný zvyk.
Dneska v noci nechce se mi spát.
Budeme si dlouho povídat.
Jen co déšť naučím slušnému chování,
doufám, že to bude dřív, než přijde svítání.
Déšť je dobrý společník,
jenže má otázky přímo na tělo.
Ne, že by se to nesmělo,
ale je to nepříjemný zvyk.
Přestalo pršet a tak jsem zůstal sám.
Ulicí bloudím a stromy potkávám.
Jenomže potichu spí
a moje slova je nevzbudí.
Posted in
Hřívy se krásně vlní
v rajském soumraku
v červeném oparu
odrazu od mraků
ve tvaru koní
Zbývá mi jen pár chvil
než vás tu opustím
a tráva voní
po mé krvi
a po kulích z olova
ba ani podkova
pro štěstí
nezastaví pocit neštěstí
v očích mé mámy
Slzy si utírá do šátku
s květy
Vlčími máky a tulipány
Brečí
a ptá se proč
zrovna on má v těle rány
které se nezahojí
Na co jsou války ?
Pro smutek matek,kterým se synové nevrátí ?
Posted in
